Pracovní smlouva

Pracovní smlouva

Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy. Pracovní smlouva je dvoustranný právní akt, vzájemně adresovaný a obsahově shodný projev vůle. Musí být uzavřena především písemně, výjimku tvoří pracovní poměry uzavřené na dobu kratší, než jeden měsíc, kdy může být pracovní smlouva uzavřena i ústně.

Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně o sjednání pracovního poměru i na dobu kratší než jeden měsíc, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.

U mladistvých zaměstnanců (do 18 let věku) je nezbytný souhlas zákonného zástupce. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Jednotlivé body pracovní smlouvy lze měnit jen písemnými dodatky nebo doplňky.

Zákonem není určen druh tiskopisu pro uzavírání pracovní smlouvy, ale musí obsahovat tyto náležitosti:

Zákonné náležitosti
  • Druh práce - co nejpřesněji specifikovaná práce, kterou bude zaměstnanec vykonávat. Tento bod pracovní smlouvy je plně v pravomoci zaměstnavatele, záleží na zaměstnanci, pokud přistoupí na širší vymezení druhu vykonávané práce. Z toho vyplývá možnost, že zaměstnavatel může pověřit zaměstnance i výkonem jiných prací, než obvykle koná (např. profesi dělník může zaměstnavatel pověřit zaměstnance i úklidem WC). Pokud, ale je v pracovní smlouvě uvedena např. profese dělník-soustružník, tak výše uvedená možnost přeřazení k výkonu jiných prací je vyloučena.
  • Místo výkonu práce - co nejpřesnější určení skutečného místa výkonu práce (včetně uvedení ulice a popisného čísla). Tyto náležitosti jsou velmi důležité např. v případě konání pracovní cesty, protože doba nároku na stravné při konání pracovní cesty zaměstnanci vyslanému k výkonu pracovní cesty dle zákona č. 119/1992 Sb. a ve znění pozdějších předpisů se začíná počítat okamžikem opuštěním místa výkonu práce (pokud není zaměstnavatelem určen začátek pracovní cesty jinde) sjednaného v pracovní smlouvě.
    Například: Zaměstnanec je pověřen výkonem práce po BRNĚ
    1. v pracovní smlouvě je uvedeno místo výkonu práce Brno, Cejl 20 po opuštění budovy Cejl 20 začíná konat zaměstnanec pracovní cestu a začíná se počítat doba výkonu pracovní cesty rozhodující pro stanovení výše stravného - zaměstnanec má nárok na výplatu stravného.
    2. v pracovní smlouvě je uvedeno místo výkonu práce jen Brno nejedná se o výkon služební cesty - zaměstnanec nemá nárok na výplatu stravného.

    Poznámka: od 1.1.2001 je nutno, aby byl uveden v pracovní smlouvě, nebo v dodatku pracovní smlouvy souhlas zaměstnance s výkonem pracovních cest.

    Přesně specifikované místo výkonu práce je také důležité, z hlediska přeřazování zaměstnanců na jiné provozovny. (zaměstnavatel nesmí zaměstnance bez jeho souhlasu přeřadit na jiné pracoviště – provozovnu, než je uvedeno v pracovní smlouvě)

  • Den nástupu do práce může být sjednán konkrétně k určitému datu, nebo může být vázán na určitou konkrétní skutečnost (například den nástupu jiného zaměstnance na vojenskou základní službu). Sjednaným dnem nástupu do práce vzniká pracovní poměr. Může jím být i den pracovního klidu (svátky aj.). Pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci (např. nemoc, OČR), nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit.
Zákonem nepředepsané náležitosti
  • Doba trvání pracovního poměru. Pokud není v pracovní smlouvě výslovně uvedena, platí, že byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Při uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou, může být sjednána délka pracovního poměru i konkrétním datem, nebo může být vázána na určitou skutečnost (např. návrat zaměstnankyně z mateřské dovolené). Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat § 30 odst. 2 ZP:

    1. s absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť, kteří vstupují do pracovního poměru. Celková doba zaměstnání v pracovním, nebo obdobném poměru nedosáhla po absolvování přípravy 2 let. Do této doby se nezapočítává doba vojenské základní služby a civilní služby, doba mateřské a další (neplacené) mateřské dovolené a u mužů čerpajících tzv. rodičovskou dovolenou
    2. s mladistvými tj. se zaměstnanci mladšími 18 let
    3. se zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva

    Pro všechny tyto uvedené kategorie zaměstnanců neplatí tento zákaz, v případě kdy zaměstnanec písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou.

    Byla-li pracovní smlouva sjednána na dobu určitou, končí pracovní poměr uplynutím sjednané doby. V případě, že zaměstnanec dostane výpověď od zaměstnavatele před uplynutím sjednané doby pracovního poměru, je chráněn tzv. ochranou dobou podle §48 ZP. Pokud by zaměstnanec - onemocněl v době trvání pracovního poměru, byl povolán k výkonu služby v ozbrojených silách, nebo k výkonu civilní služby, žena byla těhotná, nebo čerpala mateřskou dovolenou zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečuje alespoň o 1 dítě mladší 3 let - vždy končí pracovní poměr až uplynutím sjednané doby.

    Například: Zaměstnanec má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou od 1.5.2000 do 30.4.2001 (tj. 1 rok ). Dne 30.11.2000 zaměstnanec dlouhodobě onemocní (práce neschopen) a zaměstnavatel se rozhodne dát zaměstnanci výpověď z tohoto pracovního poměru. Podle výše uvedeného nesmí zaměstnavatel dát v době nemoci výpověď i když se jedná o pracovní poměr uzavřený na dobu určitou.

    1. Pokud by pracovní neschopnost zaměstnance trvala do 30.4.2001 a déle, končí tento pracovní poměr dnem 30.4.2001.
    2. Pokud by pracovní neschopnost zaměstnance skončila dnem 28.12.2000 může zaměstnavatel na základě důvodů uvedených v zákoníku práce dát zaměstnanci výpověď a pracovní poměr by skončil uplynutím výpovědní doby.


  • Zkušební doba - je časové období na počátku pracovního poměru, ve kterém si mají smluvní strany ověřit, zda vše odpovídá jejich představám, které si vytvořili při sjednávání pracovní smlouvy. Lze ji sjednat v pracovní smlouvě maximálně na dobu 3 měsíců a během nich je možno pracovní poměr rozvázat kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, nebo bez uvedení důvodu písemným oznámením druhé straně alespoň 3 dny předem. Zkušební doba musí být sjednána písemně. Zkušební dobu nelze sjednat po vzniku pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Pokud je zaměstnanec ve zkušební době nemocen, čerpá podporu při ošetřování člena rodiny, je na vojenském cvičení, nebo má studijní volno § 124 a násl. § ZP (tzv. doba překážek v práci) se započítávají do zkušební doby v rozsahu nejvýše 10 pracovních dnů. Pokud je doba překážek v práci delší než 10 pracovních dnů, pak se o dobu těchto překážek (přesahující 10 dnů) prodlužuje zkušební doba. Jestliže zaměstnavatel v pracovní smlouvě překročí zákonnou zkušební dobu 3 měsíců, není neplatná uvedená zkušební doba celá, neplatná je pouze zkušební doba, která překročí maximální hranici 3 měsíců.
Další náležitosti

Kromě těchto náležitostí lze v pracovní smlouvě dohodnout další ujednání, na kterých mají účastníci zájem:

  • je velmi vhodné uvedení mzdových podmínek, vzhledem k tomu, že mzdu uvedenou v pracovní smlouvě, nemůže zaměstnavatel sám změnit, protože ke změně výše mzdy je nutný vždy souhlas (podpis) zaměstnance, na rozdíl od mzdového (platového) výměru, který může zaměstnavatel kdykoliv změnit bez souhlasu zaměstnance (podpis zaměstnance na platovém (mzdovém) výměru nemá právní sílu, podpisem zaměstnanec pouze bere na vědomí skutečnosti v něm uvedené).
  • je možno uvést další podmínky, jako je rozsah pracovní doby, zachovávání mlčenlivosti o určitých skutečnostech, o nichž se zaměstnanec dozví v souvislosti s výkonem práce. Pokud neexistují v podniku vnitropodnikové předpisy nebo kolektivní smlouva, které pro podnik upravují délku pracovní doby, její začátek a konec, délku dovolené, termín výplaty mzdy apod., je třeba i tyto náležitosti sjednat v pracovní smlouvě.

Zdroj: Výplata.cz