Domovská stránkaCentrum kariéryPersonální servery nijak uchazeče nediskriminují
 

Personální servery nijak uchazeče nediskriminují

Personální servery nijak uchazeče nediskriminují

Pojem diskriminace je v dnešní době žhavým tématem. Vstupem zákona o zaměstnanosti se ještě více rozvířila diskuse o tom, kdo je a kdo není diskriminován, kdy se o diskriminace jedná a kdy ne. Začaly se hledat příčiny a původci diskriminace. Na přetřes se dostaly i služby personálních serverů a burz práce na internetu. Ti při vyplňování registrace požadují vyplnění některých údajů. Dopouštějí se však diskriminace?

Podle §4 zákona o zaměstnanosti je zakázána „přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.“ Přímou diskriminací se rozumí jednání: „kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.“ a naopak za nepřímou diskriminaci se rozumí jednání, „kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.“

Stručným vymezením základních pojmů se vraťme k problému personálních serverů. Jedná se o místo na internetu, kde se setkává nabídka po práci s její poptávkou. Strana nabídky je prezentována uchazeči o zaměstnání a strana poptávky zaměstnavateli nebo zprostředkovateli práce. Oběma stranám personální server nabízí užitečné nástroje, které jim pomáhají rychleji dosáhnout cíle a účelu, za kterým na personální server přichází.

Jedním z nástrojů, který bývá s souvislosti s diskriminací nejčastěji skloňován, je životopis. Řada systémů pro vytvoření životopisu žádá zadání údajů, které kdyby byly brány jako rozhodovací údaj o přijetí či nepřijetí by mohl působit diskriminačně. Personální server je medium a zprostředkovatel kontaktu. Uchazeč přichází na personální server dobrovolně za účelem sebeprezentace a získání nového zaměstnání. Personální server mu nabízí svoji službu, prostor, na kterém se může představit a pokusit zaujmout. Systém služeb je zpracován automatiky a autonomně. Personální server již se své podstaty i technického řešení nedělá absolutně žádné rozdíly a vše je na svobodné vůli uchazeče o zaměstnání. Personální server z prezentovaných životopisů uchazečů nikoho nezaměstnává, nikoho nevybírá a dle zadaných osobních údajů ani nezvýhodňuje. Tím tedy rozhodně nenaplňuje podstatu přímé diskriminace. Se všemi uchazeči zachází rovně a stejně příznivě.

Zaměstnavatelé dostávají do rukou nástroje, které jsou zpracovány na neutrálním technickém řešení. To dává zaměstnavatelům naprostou svobodu při hledání a řídí se pouze technickými pravidly. Jedná se především o vyhledávácí nástroje, které odráží výsledky přesně podle zadaných údajů uchazeče, kterými se prezentuje na trhu práce. Personální servery se tedy nedopouští ani nepřímé diskriminace.

Problém diskriminace je tedy třeba hledat přímo o subjektů, kteří zadaná data hodnotí a na základě nich rozhodují. Personální server pouze automaticky data přijímá, třídí a nabízí dále. Tím nemůže z hlediska diskriminace šanci nikoho zvýšit ani snížit na úkor někoho jiného. Jeho síla spočívá v přehlednosti nabízených informacích a možnostech, jak aktivní jednotlivce za jejich úsilí odměnit. To už ale představuje oblast marketingu a služeb, nikoliv pracovního práva.